Srdce je symbolem života a nejdůležitějším orgánem našeho těla. Zajišťuje každý náš dech, pohyb i myšlenku a jako věrný sval bez přestávky pumpuje krev – den co den, po celý život. Jeho činnost, odehrávající se v rytmickém opakování, tvoří příběh, kterému říkáme život. Společně s pečlivě „utkanou sítí“ cév tvoří srdce klíčové centrum našeho bytí. V dnešním článku se proto zaměříme na jeho stavbu, která nám může přiblížit hlubší porozumění jeho významu i fungování. Toto poznání zároveň otevírá pohled na řadu faktorů, které mohou ovlivnit jeho zdraví a kondici. Zdraví srdce je zásadní pro naši existenci a kvalitu života, proto je důležité naslouchat jeho rytmu pozorně a podpořit jeho činnost správnými životními rozhodnutími a zdravým životním stylem.
Zveme vás k tomu, abyste se seznámili s anatomií srdce a objevili také doplňky stravy, které mohou příznivě ovlivnit jeho činnost i zdraví cév.
Co to je
Je to svalový orgán, který v našem těle funguje jako pumpa krve. Jeho úkolem je zajišťovat nepřetržitý tok krve, který přivádí kyslík a živiny ke všem tělesným tkáním a zároveň odvádí oxid uhličitý a odpadní produkty metabolismu.
Poloha a tvar
Srdce se nachází v hrudníku, přesněji v mediastinu, a je chráněno hrudním košem. Má mírně kuželovitý tvar – základna směřuje nahoru, zatímco hrot (apex) je orientován dolů.
Srdce se nachází uprostřed hrudníku, konkrétně v prostoru zvaném mediastinum, který se nachází mezi oběma plicními křídly.
Ačkoli se často říká, že srdce je „na levé straně“, není to úplně přesné.
Nachází se mírně vlevo od středu hrudníku, přičemž jeho hrot (apex) směřuje dolů, dopředu a doleva.
U štíhlých jedinců může lékař při klinickém vyšetření hrot srdce dokonce nahmatat – tzv. apikální úder.
Apikální úder* (apexový úder, latinsky ictus cordis) je viditelný nebo hmatatelný pohyb hrudní stěny způsobený kontrakcí hrotu levé komory – tedy momentem, kdy se srdce stáhne a vypudí krev do oběhu.
Anatomie
Stavba srdečního svalu je považována za základ pro pochopení jeho funkce a úlohy v těle, neboť nejde jen o jednoduchou svalovou „pumpu“, ale o mimořádně precizně organizovaný orgán, který umožňuje nepřetržitý tok krve celým tělem.
Jeho struktura složená z dutin, chlopní, stěn a elektrické i cévní sítě společně tvoří nesmírně důležitý a účinný mechanismus, který pro nás pracuje bez přestávky – od narození až do smrti. Porozumění jeho anatomické stavbě je proto klíčové i pro lepší pochopení mnoha kardiovaskulárních onemocnění, která mohou ohrozit náš život.
Stavba srdce zahrnuje:
Srdeční dutiny (komory a síně)
Srdce se skládá ze čtyř dutin, které zajišťují oddělení okysličené a odkysličené krve:
- Pravá síň (atrium dextrum)
přijímá krev z těla přes horní a dolní dutou žílu. - Pravá komora (ventriculus dexter)
vypuzuje krev do plic přes plicní tepnu. - Levá síň (atrium sinistrum)
přijímá okysličenou krev z plic. - Levá komora (ventriculus sinister)
čerpá okysličenou krev do aorty a dále do těla.
Okysličená krev* – krev bohatá na kyslík, která vzniká v plicích, kde se kyslík váže na hemoglobin v červených krvinkách. Tato krev proudí z plicních žil do levé síně, poté do levé komory a dále do aorty, odkud se rozvádí po celém těle a zásobuje tkáně kyslíkem.
Odkysličená krev – krev, která předala kyslík do tkání a je bohatá na oxid uhličitý. Vrací se cévami zpět do pravé síně přes horní a dolní dutou žílu, poté přechází do pravé komory a je plicní tepnou čerpána do plic, kde se opět okysličí.
Srdeční chlopně
Srdce má čtyři chlopně, které zajišťují jednosměrný tok krve a brání jejímu zpětnému toku. Tyto chlopně se nazývají:
- Trojcípá chlopeň (valva tricuspidalis)
nachází se mezi pravou síní a pravou komorou. - Plicní chlopeň (valva pulmonalis)
nachází se mezi pravou komorou a plicní tepnou. - Mitrální chlopeň (bikuspidální, valva mitralis)
nachází se mezi levou síní a levou komorou. - Aortální chlopeň (valva aortae)
nachází se mezi levou komorou a začátkem aorty.
Stěna srdce
Je vícevrstvá struktura, která obklopuje srdeční dutiny a zajišťuje mechanickou sílu i funkční činnost srdce. Skládá se ze tří hlavních vrstev:
- Endokard
vnitřní vrstva, která vystýlá srdeční dutiny a chlopně. - Miokard
střední vrstva z příčně pruhovaného svalstva, odpovědná za stahy. - Epikard
vnější vrstva, která slouží jako ochranný obal a umožňuje hladké klouzání srdce při tepu.
Perikard (osrdečník)
Perikard je ochranná dvojitá blána obklopující srdce, která má klíčovou roli při mechanické ochraně, omezení pohybu srdce a snižování tření během srdeční činnosti. Skládá se ze dvou hlavních vrstev:
- Vazivový perikard (pericardium fibrosum)
je pevná vnější vrstva, která stabilizuje srdce. - Serozní perikard (pericardium serosum)
je vnitřní vrstva srdeční stěny.
Mezi těmito dvěma vrstvami se nachází perikardiální dutina, naplněná serózní tekutinou, která snižuje tření při srdečním tepu.
Elektrický převodní systém
Srdce má vlastní systém pro tvorbu a přenos elektrických impulzů, které regulují srdeční rytmus. Tento systém – tzv. elektrický převodní systém srdce – tvoří síť specializovaných buněk, které vytvářejí a přenášejí elektrické signály a řídí tak rytmické stahy srdečního svalu. Zajišťuje, aby se srdce stahovalo koordinovaně a efektivně, což umožňuje správný tok krve srdečními dutinami a dále do oběhu. Tuto síť tvoří tzv. uzly:
- Sinoatriální (SA) uzel
funguje jako přirozený kardiostimulátor – spontánně generuje elektrické impulzy (60–100/min u dospělého člověka). - Atrioventrikulární (AV) uzel
přenáší signál do komor – mírně zpomaluje impuls ze SA uzlu, čímž umožňuje úplné vyprázdnění síní před kontrakcí komor. - Hisův svazek a Purkyňova vlákna
rozvádějí impulz svalovinou komor a zajišťují jejich koordinovaný stah.
Koronární oběh
Ačkoli srdce pumpuje krev do celého těla, pro své vlastní fungování potřebuje i vlastní zásobení. K tomu slouží síť tepen a žil, které zajišťují přísun kyslíku a živin srdečnímu svalu (myokardu) a zároveň odvádějí oxid uhličitý a odpadní látky. Tento proces zajišťuje koronární oběh, který tvoří:
- Koronární tepny
vycházejí z aorty a zásobují srdeční sval kyslíkem a živinami. - Koronární žíly
sbírají krev a odvádějí ji zpět do pravé síně přes tzv. koronární sinus.
Koronární sinus je velká žilní struktura na zadní straně srdce, která shromažďuje odkysličenou krev ze srdečního svalu (myokardu) a odvádí ji zpět do pravé síně. Představuje hlavní žilní sběrné místo koronárního oběhu.
Závěr
Každý srdeční tep zajišťuje složitou a komplexní souhru jednotlivých částí systému, které jsou vzájemně propojené a na sobě závislé. Proto je důležité mít povědomí o stavbě srdce – takové informace totiž mohou již dnes nebo v blízké budoucnosti ovlivnit naše stravovací i životní návyky, které mají zásadní vliv na zdraví srdce. O zdraví svého srdce bychom měli pravidelně hovořit se svým praktickým lékařem, a pokud zaznamenáme jakékoli známky poruchy jeho funkce, je nezbytné podstoupit vyšetření a důsledně se řídit lékařskými doporučeními. Srdeční zdraví je klíčové pro náš život – proto bychom k němu měli přistupovat s maximální vážností a zařadit ho mezi své priority. Na základě lékařského vyšetření a doporučení je možné podpořit srdce také pomocí doplňků stravy, které jsou známé svými příznivými účinky na kardiovaskulární systém. Jedním z nich je i SEN Koenzym Q10, který je jako přírodní látka přítomen v každé živé buňce – a ve zvlášť vysoké míře právě v srdeční svalovině. Jeho pravidelné užívání tak může významně přispět ke zdraví srdce a představuje optimální přírodní podporu pro srdeční činnost.
Obsah tohoto článku slouží pouze pro obecné informační a vzdělávací účely a nenahrazuje odborné lékařské poradenství, diagnostiku ani léčbu. Pro přesnou diagnózu a vhodnou léčbu se vždy poraďte s kvalifikovaným zdravotnickým odborníkem (lékařem nebo lékárníkem). Informace uvedené v článku nejsou náhradou odborné lékařské diagnostiky a mají pouze informativní charakter.
